Jizvící alopecie je vzácný typ vypadávání vlasů, který se vyznačuje trvalým poškozením vlasových folikulů a zjizvením pokožky hlavy. Vlasové folikuly se nedokážou obnovovat, a v důsledku toho dochází na postižených oblastech k trvalé ztrátě vlasů. Příčin jizvící alopecie může být více, jedná se o skupinu onemocnění. Druhým typem alopecií jsou tzv. nejizvící alopecie, kam spadá například dříve popisovaná androgenní alopecie nebo alopecia areata.

Fakta na úvod

• Jizvící alopecie způsobuje trvalý zánik vlasových folikulů
• V případě jizvící alopecie není typicky možné růst vlasů obnovit
• Primární jizvící alopecie je způsobena zánětem nebo autoimunitním onemocněním
• Sekundární jizvící alopecie vzniká v důsledku poškození pokožky, např. po popáleninách či tumoru
• Léčba musí být okamžitá a kombinovaná, zaměřená na zastavení rozšiřování lysých ložisek
• Transplantaci vlasů je možné podstoupit pouze v případě, že jizvící alopecie již není aktivní

Nejčastější příčiny primární jizvící alopecie

Lichen planopilaris

Jedna z nejčastějších příčin jizvící alopecie; přesná příčina vzniku lichen planopilaris není jasná. Předpokládá se, že se jedná o cytotoxickou autoimunitní odpověď na neznámý antigen ve vlasových folikulech. Postihovat může i jiná ochlupená místa těla, jako je obočí a podpaží.

Frontální fibrotizující alopecie

(Frontal Fibrosing Alopecia, FFA) – postihuje přední vlasovou linii, obočí nebo i podpaží, a to zejména u žen po menopauze. Tento typ alopecie byl poprvé popsán v roce 1994 a od té doby její výskyt stoupá. Ve výjimečných případech může postihovat i muže.

Chronický kožní lupus erythematosus

(CCLE) – autoimunitní onemocnění pojivové tkáně. Většinou se jedná pouze o kožní problém. U malého procenta pacientů však může být toto onemocnění spojené se systémovým onemocněním lupus erythematosus. U této formy jizvící alopecie mohou v některých případech vlasy znovu narůst.

Folliculitis decalvans

– chronické zánětlivé onemocnění, u kterého se předpokládá, že je způsobeno abnormální odpovědí imunitního systému na Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok).

Central centrifugal cicatricial alopecia

(CCCA) – přesná příčina CCCA není známa. Onemocnění je pravděpodobně způsobeno několika faktory a jejich vzájemnými kombinacemi. Často je uváděná souvislost s používáním chemických produktů na vlasy, kulmy a dále s příliš utaženými culíky.

Jak se jizvící alopecie léčí?

Léčba jizvící alopecie je obvykle náročná a závisí na závažnosti stavu a příčině. Žádný univerzální lék, který by mohl jizvící alopecii úplně vyléčit, zatím bohužel neexistuje. Každopádně je tu ale několik možností, které mohou pomoci její dopady minimalizovat. Jedná se však vždy pouze o ochranu částí pokožky, kde vlasy ještě nevypadaly.

Léčba jizvící alopecie zahrnuje například použití kortikosteroidů, které se na postiženou pokožku hlavy aplikují lokálně či intralezionálně (injekčně). Pomáhají tlumit zánět a jeho další rozšiřování. Seznam možných léků je široký a u každého onemocnění se léky první volby liší. V některých případech může být provedena transplantace vlasů, to však pouze za předpokladu, že je jizvící alopecie už neaktivní.

Podpůrné možnosti léčby

Velmi důležitou součástí léčby je psychologická pomoc a podpora. Jizvící alopecie je velmi stresující, pacienti proto běžně vykazují známky depresí a pocitu bezmoci. Kromě transplantace vlasů totiž neexistuje žádná jiná možnost, jak na postižených částech hlavy vlasový porost obnovit. Pacienti proto v případě rozsáhlé ztráty vlasů často volí paruky (některé pojišťovny přispívají na jejich pořízení) a příčesky, případně nosí šátky, které jsou populární i u pacientů s nejizvícími formami alopecie.

Zcela zásadní je, aby pacienti s jizvící alopecií konzultovali dermatologa specializovaného na vlasová onemocnění. Díky tomu mohou získat správnou diagnózu a individuální plán léčby, který v ideálním případě zamezí rozšiřování lysých ložisek. Každý případ jizvící alopecie je zcela jedinečný, proto je nutné k léčbě onemocnění a péči o pacienta přistupovat individuálně.